Autoři projektu

Jan Kaplický

1937 narozen v Praze
1955 – 56 kreslič v Státním projektovém ústavu
1956 – 62 vysoká škola uměleckoprůmyslová
1962 – 64 vojenská služba
1964 – 68 soukromá praxe, Praha
1968 odjezd do Velké Británie
1975 britské občanství
1979 spolu s Davidem Nixonem zakládá Future Systems
1982 – 88 výuka v Architectural Association
1989 Amanda Levete vstupuje jako partnerka do Future Systems
1995 narození syna Josefa
1999 Stirlingova cena RIBA
2000 čestné členství Royal Institute of British Architects (RIBA)
2005 vydává tři publikace v České republice (Album, Sketches, Česká inspirace)
2007 získává od VŠUP čestný doktorát DOCTOR HONORIS CAUSA
2007 první cena v architektonické mezinárodní soutěži na novou budovu Národní knihovny

Jeho otec byl sochař, malíř, architekt, grafik, designér a jeho matka botanická ilustrátorka. Vystudoval VŠUP v Praze. Spolupracoval s významnými architekty, například s Renzem Pianem, Richardem Rogersem a Normanem Fosterem. V letech 1971 – 1973 spolupracoval na Center Pompidou v Paříži. Jeho soutěžní návrh pro francouzskou národní knihovnu skončil jako druhý a pomohl mu začít budovat ve velkém měřítku. Proslavil se první aluminiovou stavbou Mediálního centra na stadionu Lords Cricket Ground v Londýně za kterou získal v roce 1999 nejprestižnější britskou cenu za architekturu, Stirling Prize RIBA. Časopis The Independent zařadil jeho oblou stavbu obchodního domu Selfridges v Birminghamu mezi nejvýznamnější moderní stavby na světě. Jeho londýnský ateliér Future Systems v březnu 2007 vyhrál první architektonickou mezinárodní soutěž ČR na novou budovu Národní knihovny. S architektkou Evou Jiřičnou patří k nejznámějším architektům českého původu ve světě.

Jan Kaplický se zúčastnil asi osmdesáti výstav včetně v Royal Academy v Londýně, mnoha Bienále v Benátkách, Trienále v Miláně, Číně, Tokyu, Hong Kongu, Los Angeles, San Diegu a jinde. Přednášel ve více než 25 zemích a zúčastnil se pracovních sympozií se studenty na různých univerzitách. O Janu Kaplickém vyšlo množství článků, bylo o něm a jim dohromady publikováno 13 knih, z nichž poslední, monografii Future Systems, napsal Deyan Sudjic.
Jako jediný architekt z Velké Británie pracoval pro americkou NASA, jeho budovy patří mezi neoceňovanější stavby světa, v rodné zemi však zatím ještě příležitost nedostal. Future Systems celkem obdržely přes 40 cen a ocenění (např. British Construction Industry Award, Bovis Royal Academy Award, Civic Trust awards, World Architecture Award, Designer of The Year Award, Outstanding Retail Experience Award ).
Žil v Londýně, v roce 1995 se mu narodil syn Josef. V roce 2007 se oženil s filmovou producentkou Eliškou Fuchsovou. V roce 2009 se mu narodila dcera Johanka.

 

Eva Jiřičná

1939 narozena ve Zlíně
1995 autorizovaný architekt ČKA, číslo autorizace 02 853
1973 Royal Institute of British Architects Diploma in Architecture – autorizační zkouška
1963 – 67 Akademie výtvarných umění v Praze, postgraduální studium architektury
1956 – 62 České vysoké učení technické v Praze, obor Architektura a stavba měst
1962 – 64 Univerzita 17. listopadu
1964 – 68 Ústav bytové a oděvní kultury, Praha
1968 – 69 GLC (Greater London Council), architekt
1969 – 80 Louis de Soissons Partnership, společník
projekt přístavu v Brightonu ( hodnota projektu 150 mil liber )
1980 – 82 Richard Rogers Partnership, vedoucí skupiny na projektu budovy ústředí banky Lloyd’s of London (interiér)
1982 – nyní londýnská kancelář EJAL
1999 – nyní pražská kancelář AI – DESIGN

Narodila se roku 1939 ve Zlíně, vystudovala ČVUT – obor architektura v Praze, poté AVU – ateliér Jaroslava Frágnera, 1967 pracovala v pražském ÚBOKu, 1. 8. 1968 odjela na tříměsíční stáž do Londýna, mezitím jí komunistický režim zrušil výjezdní doložku s tím, že její návrat do vlasti je nežádoucí. Rozsudek nikdy neviděla. Spolu s bratrem se o sebe musí v Anglii postarat. Mladá architektka odepisuje na všechny inzeráty a shání práci. První místo získává v Ateliéru Louis de Soisson, projektuje přístav v Brightonu. Když projekt loděnic skončil, nedaří se jí najít nové místo. Začíná si rozšiřovat zkušenosti na volné noze. Spolupracuje s renomovaným architektem Richardem Rogersem. Na vernisáži obchodu navrženého neméně slavným britským architektem Normanem Fosterem se seznamuje s manželkou svého do budoucna velmi důležitého klienta, Josepha Ettedguiho. Proslavily ji především interiéry londýnských a newyorských módních obchodů a butiků. Vlastní architektonické studio v Praze a Londýně. V roce 1996 byla jmenována profesorkou, vedla ateliér architektury na VŠUP v Praze.

Navrhla mj. autobusové nádraží Canada Water Bus Station v Londýně, výstavní prostory pro Victoria and Albert Museum, interiéry Lloydovy pojišťovny, obchodů značek Harrod´s, Boodles, Hugo Boss, Kenzo, Joseph, v Česku hotel Josef v Praze, mrakodrap v Brně, Kongresové a univerzitní centrum ve Zlíně, Oranžérii Pražského hradu, kavárnu v Lékařském domě v Praze.

Za svou práci dostala Řád Britského impéria, byla uvedena do Americké síně slávy, zvolena členkou Královské akademie umění.